image-0-02-05-5468f72f42ba84d6572741718a46606de8f7e2d6cee59f2dd3d58fa8e40276dc-v

Obnovená premiéra Gogolovy Ženitby

„Jak člověk začne z dlouhé chvíle přemýšlet, tak pochopí, že se koneckonců fakticky musí oženit,“ řekl si Podkolatov. Tak začíná komedie Nikolaje Vasiljeviče Gogola (1809–1852) Ženitba. Jednoznačný titul zcela prozaicky vysvětluje, oč tady poběží: zápletka neskrývá nic jiného než jedny dost rozpačité námluvy. Agáta, slečna na vdávání, sice o svém vyvoleném neustále přemýšlí, ale sama ne a ne se k rozhodnému kroku odhodlat. A stárnoucí mládenec Podkolatov také není zrovna akční hrdina. Ještě že za každým rohem číhá nějaká dohazovačka nebo dobrý kamarád, který neváhá přiložit ruku k dílu. Taková ženitba je přece věc veřejná! „Ať si říká, kdo chce, co chce, stejně z toho na člověka jde strach.“ Platí nakonec: kdo uteče, ten vyhraje?

Nikolaj Vasiljevič Gogol se sice narodil do ukrajinské statkářské rodiny, ale už jeho otec měl umělecké ambice. Divadlo miloval natolik, že dokonce jedno vlastní založil. Nikolaj se tedy umění věnoval od dětství. Po studiích a odchodu do Petrohradu se živil jako úředník, později jako univerzitní profesor a od roku 1835 se plně věnoval literární tvorbě. Vedle slavného divadelního Revizora (1836) se proslavil zejména realistickými povídkami, k nesmrtelné klasice patří také jeho satirický román Mrtvé duše.

Ženitba pochází z roku 1842 a dodnes se těší oblibě zejména pro výstižné, až groteskní zpodobnění lidských charakterů. Dnes už klasická ruská komedie inspirovala mimo jiné také českého skladatele Bohuslava Martinů, který v roce 1952 podle Gogolova námětu zkomponoval stejnojmennou komickou operu.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *